16.12.2008
zpráva o Pupi, která už se jmenuje Čuču. Dobrý den, posílám dohodnutou zprávu ze života malého koťátka. Čuču potřebovala asi tak hodinu na to, aby se u nás zabydlela a ztratila ostych. Ze začátku byla sice ještě hodně lekavá, ale vzhledem k novým zvukům a podnětům to je pochopitelné. Celou neděli prospala v posteli, kterou jsme kvůli ní nedokázali zastlat a děsili jsme se pondělka, kdy budeme muset jít do práce. Zařídila jsem si to tak, abych odpoledne mohla být s ní doma a bylo pro mě velkým příjemným překvapením, že jsem po návratu z práce našla úplně to stejné pohodové koťátko, jaké jsem tam nechávala. Byla za toho půl dne pěkně prospaná takže začala řádit a chtěla si hrát. Dneska pracujeme spolu a moc se mi líbí, že je absolutně samostatná, když potřebuje, přijde se pomazlit a jinak si vystačí s balonky a papírovými kuličkami. Dravec se z ní stává akorát u jídla, což jste sami avizovali. V momentě, kdy pozná, že se chystá jídlo ať už kočičí nebo lidské je schopná vylézt kamkoli jen aby se k němu dostala. Rýmu už skoro nemá a že měla něco s nožičkou nešlo poznat ani v sobotu natož teď. Dneska ráno se poblinkala, ale myslím si, že to byl jen důsledek řádění s plným bříškem.
Takže shrnuto, je nám společně moc dobře. V příloze jsem chtěla poslat několik fotek, ale nejde mi to s nimi odeslat. Budu se snažit změnit formát fotek a pošlu je někdy jindy.
Hezký den Madla Čechová
