12.3.2008
Zdravi Vas Piskotek a posila fotky ze sveho noveho domova:
http://galerie.albumfotek.cz/17513/
17.12.2008
Dobry den! Zdravi Vas Hlavackovi s Piskotkem. Dekujeme za prani a take Vam prejeme krasne a klidne Vanoce, hodne zdravi a stesti v novem roce a Vasim zviratkum utulne nove domovy s hodnymi lidmi. A ted neco o Piskotkovi. Stale je to kluk velmi sverazny a nevyzpytatelny. Ma dve podoby - andelskou a certovskou a z jedne do druhe prechazi naprosto neocekavane. Prestoze je u nas uz skoro 10 mesicu, nemuzeme ho ani vzit do naruce a pochovat ho - okamzite by po nas vyjel. Mazli se jenom, kdyz chce on, jinak byva hodne nevrly. Cas od casu zautoci na ruzne cleny rodiny, vubec na nej neplati to, co u ostatnich psu funguje. Skoda, ze nevime, co ma za sebou a kdo a proc ho takto psychicky zdeformoval. Urcite nekdy vyrustal u nekoho, kdo se mu venoval - umi povely, krasne chodi na voditku, kdyz se vracime domu, sam zveda postupne vsechny 4 tlapky, aby se mohly ocistit, dovede krasne tancovat. Jenze se mu bohuzel neda vubec verit. Desetkrat ho v pohode pohladite a po jedenacte by vas kousl. Cizi lidi, hlavne muze, nesnasi vubec, jakmile prijde navsteva, musi na voditko, protoze je primo zurivy. Neni to jednoduche... Nedavno si poranil drapek - zachytil se mu do mrizky od radiatoru (casto lezi na okne), nemohl vytahnout nozku, jecel jak sirena, ale kdyz jsme mu chteli pomoci, zacal byt agresivni. Nezbylo, nez ho vyprostit s pomoci polstaru, do kterych zurive kousal. Pokud ma ale svuj klid a nedeje se nic mimoradneho, je hodny. Pred 6 tydny nam umrela Tapinka - ten maly cerny pudlicek, vubec se s tim nemuzeme vyrovnat, byla jako nase dite.Moc nam chybi, urcite chybi i Piskotkovi, prece jen 8 mesicu zili spolu, nakonec si na sebe krasne zvykli. Byl na ne moc hezky pohled, kdyz lezeli vedle sebe - vypadali jako manzele. Piskotek ji respektoval jako vudce smecky, prestoze byla malinka. Kdyz umrela, knucel, hledal ji, byl cely zmateny. Zrejme pro neho byla prirozenou jistotou, kterou ztratil. Chybi nam vsem strasne moc. Mame dost velke obavy, co bude za par mesicu. V breznu se dceri narodi miminko a my netusime, jak to pujde dohromady s Piskotkem. Mame strach, aby mu neublizil, je hodne divoky a ma nepredvidatelne reakce. Pani veterinarka nam tvrdi, ze jsme si vzali "velke sousto", ze jsme do toho vubec nemeli chodit a ze s ditetem to rozhodne dohromady nepujde. Nemame pry riskovat. Jsme ted docela bezradni, Piskotka mame i pres ty jeho "mouchy" radi, on nas urcite take, jsme uz jeho smecka. Nevime, zda by si pripadne zvykl u novych lidi a zda by ho vubec nekdo chtel. Po pravde receno, kdybychom tusili, jake s nim budou problemy, asi bychom si ho nevzali. Jenze ted uz je nas a kdyby mel jit jinam, stale bychom na neho mysleli a premysleli, jak se asi ma. Kdyby mel jakoukoliv telesnou nebo smyslovou vadu, vubec by nam to nevadilo, ale narusena psychika je bohuzel o necem jinem. Zrejme to chtelo velmi zkuseneho chovatele, ktery by se ho navic nebal, coz ale neni nas pripad. Nadeji pro nas i pro nej je snad jeho planovana kastrace, po ktere by se mohl snad alespon castecne zklidnit, i kdyz podle veterinare u psu v jeho veku to neni vubec zarucene. Chceme mu ale dat dalsi sanci. Pockame, jak to bude dal a uvidime...Posilame v priloze nejake fotografie a video
